Předmět dějepis se na naší škole řadí k důležitým společensko-vědním předmětům. Studenti nižšího i vyššího gymnázia postupně procházejí všemi obdobími světových i českých dějin od pravěku, starověku, novověku až po XX.století.
Na nižším gymnáziu je ve všech ročnících od primy do kvarty dvouhodinová dotace.
Na vyšším gymnáziu se v matematických třídách dějepis učí od kvinty do septimy 2 hodiny týdně, v jazykových třídách od kvinty do oktávy s dvouhodinovou dotací. Ve třetím a čtvrtém ročníku je možnost pokračovat ve studiu dějepisu formou volitelného semináře s časovou dotací 2 hodin týdně. Ve volitelných seminářích se studenti zabývají mezinárodními vztahy a vývojem ČSR ve 20.století.
Naši studenti nižšího i vyššího gymnázia se každoročně úspěšně zúčastňují jak tradičních dějepisných soutěží, např. na nižším gymnáziu dějepisné olympiády, nebo na vyšším gymnáziu Dějepisné soutěže studentů gymnázií, tak i dalších soutěžních projektů.
Důležitou součástí výuky je návštěva aktuálních výstav, přednášek, filmových dokumentů, seminářů či památek a míst spojených s tématem výuky, nebo organizace exkurzí, ve kterých si studenti na základě zkušeností a prožitků vytvářejí na daný problém vlastní názor.
V pondělí 15. září navštívil naši školu plukovník Pavel Vránský, jeden z několika posledních žijících českých veteránů 2. světové války. Vyprávěl nám o svých neobyčejných zážitcích získaných během největšího konfliktu v dějinách lidstva. Účastnil se jako pilot bojů v africkém Tobruku a poté sloužil u britského RAF, kde nalétal úctyhodných 935 hodin. Za své zásluhy získal mnohá ocenění, a to nejen česká, ale i zahraniční.
Přednáška tohoto pamětníka doplnila výuku dějepisu vztahující se k válečnému období a mohla být pro mnohé ze studentů dokladem, že statečnost a odvaha nejsou fráze a prázdné pojmy.
21. října se na naší škole konalo další setkání s pamětníkem II. světové války. Přednáška a následná beseda s Dr. Vojmírem Srdečným studentům tentokrát přiblížila události kolem 28. října 1939 v Praze. Pan Srdečný, přímý účastník studentských protestů a následně politický vězeň v koncentračním táboře Sachsenhausen, zaujal posluchače nejen svým vyprávěním o hrůzných válečných zážitcích, ale také svou vitalitou a pozitivním přístupem k životu. V úctyhodném věku 95 let předal studentům vzkaz, že k přežití je důležitá odolnost nejen ducha, ale i pohyb a zdravý životní styl.